Spolek Prostřední Bečvy

Na Prostřední Bečvě se rozzářil vánoční strom, a máme tady adventní čas.

Vše se odehrávalo jako každý rok, ale přesto to bylo zcela jiné a nové. Vánoční trhy se spoustou nejrozmanitějšího zboží, a občerstvení všeho druhu, se nezměnily. Velká změna nastala díky rekonstrukci celé návsi. Pódium našlo své místo před bytovkou a byl dostatek prostoru pro diváky. Ti mohli letos sledovat nejen krátký program, ale také slavnostní otevření návsi a kanalizace.

V programu vystoupily tradičně soubory Soláněk, Skřivan a děti ze základní školy. Hostem byly Fčeličky ze Strážnice. Samozřejmě nechyběla pošta pro Ježíška. Také na novém místě. Před „kapličkou“ byl umístěn Betlém, a uvnitř psaly děti svá přání Ježíškovi. Letos jich bylo rekordních 140. Bohužel některé děti zapomněly napsat zpáteční adresu, a těm Ježíšek neodpoví. Také brambory pečené v ohni už mají své milovníky. Už se těšili, že si pochutnají, zahřejí ruce a popovídají u ohně.

Překvapení na konci programu byla Helena Zeťová se svou vánoční písní. Po jejím vystoupení pronesli pár slov otec Dujka a starosta Ing. Radim Gálik, který spolu se všemi dětmi odpočítal čas rozsvícení stromu. Nakonec přišlo to, kvůli čemu se především všichni na návsi sešli – OHŇOSTROJ. Byl opět nádherný.

My pořadatelé, jsme si přáli, aby se všichni pobavili, sousedsky si popovídali a připravili se na vánoční atmosféru.

Poděkování patří všem, kteří se na organizaci této akce podíleli. Díky především obecnímu úřadu, který nás jako vždy podpořil, a to nejen finančně.

Sdružení uspořádalo v letošním roce již druhý zájezd. Vypravili jsme se do Bratislavy. Vyrazili jsme ještě za tmy, v sobotu 3. října, v 6.00 hodin ráno. V autobuse byla skvělá nálada a ranní vstávání nikomu nevadilo.

První zastávkou byl Bratislavský hrad. Nádherný sluneční den nám vylepšil náladu po prohlídce hradu. Jak nám sdělil náš soukromý průvodce Toník Ďurana - "Nic tam není, je to vybydlená stavba, ani tam nechoďte." Z Hradu jsme se vypravili poznat starou část Bratislavy. Díky Toníkovi, který zná město dokonale, jsme se o Bratislavě dozvěděli mnoho zajímavých věcí. Prošli jsme starou radnicí, navštívili kostel sv. Martina, procházkou přes nádherné Hviezdoslavovo náměstí jsme se dostali k Národnímu divadlu. Tou dobou u něj probíhalo mezinárodní setkání historických vojsk. Bylo se na co dívat. Dozvěděli jsme se, kde sídlí prezident, a přes Michlaskou bránu, dále kolem Dunaje, jsme se dostali k autobusu.

To už jsme se těšili na pořádný dlabanec. Ten nás čekal pod Devínem, který byl naší poslední zastávkou. U soutoku Dunaje s Moravou nám Toník ukázal místo, kde se za minulého režimu snažili lidé dostat ilegálně do Rakouska. Na Devíně bylo rušno. Právě tam probíhala "Šarkaniáda" - soutěž v pouštění draků. Vyhlídka z trosek hradu je nádherná. Všichni jsme se kochali. Škoda, že horní hrad byl kvůli opravám uzavřený. Možná ale, že to zas tak nevadilo, protože už jsme měli v nohách pár kilometrů.

S chutí jsme se vrátili do autobusu a vyrazili směrem na západ. Domů. Byla to pěkně strávená sobota a už se ozývaly hlasy, kam vyrazíme příště.

V letošním roce se konala tato soutěž podruhé. Zúčastnilo se jí osm majitelů, vlastně majitelek, zahrad. Pravidla byla trochu pozměněná.

Protože pouze ten, kdo se o zahradu stará, ví, kdy která květinka kvete, který kout je kdy nejkrásnější, fotily si soutěžící zahrady samy. Snímky, které poslaly se dostaly do hlasování a veřejným hlasováním se rozhodlo.

Zahrada, která se nejvíc líbila, získala nejvíc hlasů.

Vítěznou zahradou bylo č. 2 s 90 hlasy - paní Mikudová Marie

Na druhé místo se dostala zahrada č. 3 se 75 hlasy - paní Vaňková Monika

Třetí místo s počtem 31 hlasů se stala zahrada č. 5 s 31 hlasy - paní Vojkůvková Dáša

Majitelky vítězných zahrad dostaly poukazy na zboží v prodejně pana Vojáčka na Horní Bečvě.

Vítězkám gratulujeme, děkujeme všem zúčastněným a také hlasujícím, protože určitě nebylo snadné ohodnotit krásu každé zahrady. Věříme, že v příštím roce se opět přihlásí soutěžící, aby ukázaly, co vše se dá na zahradě vytvořit.

Ve čtvrtek 13. srpna 2015 jsme se vydali na druhé ŠMATLÁNÍ PO KOTÁRECH.

Úmorné VEDRO, většina národa ležela na koupalištích, ale my jsme se terénu nezalekli.

Vedoucí pozici opět zaujala trasérka Dana, která nás nasměrovala do autobusu a na Horní Bečvě u obecního úřadu zavelela vystupovat! Zamířili jsme na Grapu a dál po žluté na Lopůnku. Terén náročný, stále do kopce, ale lesem. Zdolat náročnou trať nám pomohl zázračný elixír LENOLU z rakytníku. Na Lopůnce jsme si zapózovali před objektivem a pokračovali až na Martinák. Všichni jsme až na jednoho došli zdrávi. V cíli nás totiž napadly vosy a jedna měla úspěšný zásah. Nicméně bolest byla zahnána dobře chlazeným „Radkem“. Nastal ale problém. Byli jsme na vrcholu, a zprávu jsme do nížin svým blízkým nemohli podat. Nebyl signál. Pevně jsme ale věřili, že se s nimi ve zdraví opět shledáme.

Občerstveni a nabiti další energií jsme se vydali na zpáteční cestu z Martiňáku do Kněhyň. Vydali jsme se Kozulemi k Malinům. Tam byl další oddechový tábor. Po krátkém občerstvení a poradě, kam se vydáme příště, jsme opět vyrazili. Bylo nás o jednoho víc. Do kempu nám dělal bodyguarda další člen Sakumpikum.

Blížila se osmá hodina a cesta kolem Kněhyňky na Zavadilku byla plná „napětí a nebezpečí“. Došlápneme ve tmě správně, nezabloudíme, nespadneme do vody, nerozbijeme si nos? O půl deváté jsme bez úhony dorazili na Zavadilku a s pocitem krásně stráveného odpoledne se rozešli.

Znáte své okolí? My jsme zjistili, že to zase není taková sláva a proto jsme se to rozhodli změnit. Ve čtvrtek 18. června 2015 v 15.30 hod. se konala naše I. výprava za poznáním okolí - ŠMATLÁNÍ PO KOTÁRECH. Naše zkušená "trasérka" Dana vybrala terén na Horní Bečvě, vhodný i pro méně zdatné jedince. Šmatlání jsme spojili s omrknutím chráněných vstavačů a srážkové stanice.

Vyrazili jsme autobusem od Zavadilky na Valašku. Po krátkém posilnění (co batoh dal) se vydali do "Mečůvky" a dál směrem na "Kudlačenu". Tam jsme se kochali nad vzácnou rostlinkou a dali si malou pauzičku. Samozřejmě jsme nemohli odmítnout pozvání pana Ondrucha navštívit jeho "srážkovou stanici". V chaloupce z roku 1850 jsme vyslechli několik lidových moudrostí:

"Pane Bože, děkuju ti, že sem se dnes tak nadřel!"

"Pane Bože dyž nebudu mocť, dej ať se mi ani nechce!"

Na dotaz, jestli dnes nakonec nezmokneme, jsme se od meteorologa dozvěděli, že má dnes volno. A jestli zmoknem, tak se nic neděje: "Na Valašsku prší eném dva dni. Ostatní dni sere!" Měli jsme tedy jasno a vydali se na další cestu za poznáváním - přes "Živnost". "Rališku" jsme měli jako na dlani, i s výkladem "trasérky", a zase se kochali. Předposlední pauzička na posilněnou byla opět u Valašky, ke které jsme dorazili z opačné strany. Potom jsme se pustili okolo hřiště na Horní Bečvě na Adámky.

To byla naše cílová stanice, ve které nás čekalo super občerstvení s příjemným posezením. Po asi 8 km poznávání přišlo vhod.

Hostitelům děkujeme a už se těšíme na další ŠMATLÁNÍ. Možná na Benešky, na Posklu, na Lysou Horu nebo ještě dál....???

Určitě máte doma věci, které plánujete každým rokem vyhodit. Vezmete je do rukou a...něco Vám nedá a zase je pěkně uložíte do šuplíku, kufru, krabice nebo na dno skříně.

Jsou to věci převážně menší hodnoty, ale jsou to věci „srdeční“. „To mi dal dědeček! To jsem měl u sebe, když jsem šel poprvé na ... rande, vojnu, do tanečních. S tím jsem prošla ... dětství, školu, skautský táborí.“ Některé věci jsou starší, menší, jiné větší, mladší, obyčejné, rarity nebo exotické. Mohou to být Vaše první brusle, duhová kulička, knoflík po dědečkovi, slabikář, rybářský prut, babiččin náprstek na šití, strýčkův kufr z cest po světě, soška jelenů - svatební dar od tetičky.

Pokud se chcete o tyto roztodivné věci podělit s ostatními, budete mít příležitost.

Přijďte na obecní úřad Prostřední Bečva a přihlaste se se svým překvapením. Na konec roku totiž připravujeme výstavu „starých“ věcí, předmětů, výrobků a kuriozit. Vaše věci si označíme, zapíšeme a před uspořádáním výstavy poprosíme o jejich zapůjčení. Pokud nám ke svému „pokladu“ řeknete pár zajímavostí, proč je pro Vás důležitý, poznamenáme si to také. Cennosti, zlaté věci, šperky a podobně z pochopitelných důvodů nebudeme přijímat.

Předem děkujeme za podporu naší akce a těšíme se na Vaše „malé velké poklady.“

Ve čtvrtek 30. dubna jsme vzali pomyslný klíč a odemkli jím první akci pod širým nebem.

Všichni pozorujeme, jak naše obec mění svůj vzhled a zkrášluje se. To ale obnáší spoustu stavebních prací a velkých změn. Ty postihly také areál, ve kterém se konal již VIII.ročník Sletu čarodějnic.

Vůbec jsme netušili, jak se se vším popereme, jestli budou práce do 30. dubna hotové a jestli bude všechno v novém prostředí klapat. Povedlo se. Vyšlo nejen počasí, ale i celý program, který se určitě líbil. Bohužel se letos nedostavila ani jedna dospělá čarodějnice, a to nás velice mrzí. Samozřejmě nebylo všechno úplně perfektní, chybička se vždycky vloudí. Nejsme profesionálové. To chápou jen ti, kteří mají organizování podobných akcí za sebou.

Proto děkujeme všem dobrovolníkům, kteří na úkor svého volného času přidali ruce k dílu, bez nároku na odměnu. Velký dík patří obecnímu úřadu Prostřední Bečva. Bez jeho podpory bychom nebyli schopni tuto, ale ani jiné akce, pořádat. Poděkování patří učitelkám ze Základní a mateřské školy a Středisku volného času Rožnov, kteří připravili soutěže pro děti.

Věříme, že jste se ve čtvrtek pobavili a těšíte se spolu s námi na další akce v letošním roce.

Ústřední výbor svazu čarodějnic 2015

V sobotu 25. dubna 2015 se sdružení SAKUMPIKUM vydalo na zájezd do Ostravy.

Řekne se Ostrava – tu zná každý. Ale opravdu ji známe?

Před samotnou prohlídkou Ostravy jsme sfárali do dolů v areálu LANDEK. Měli jsme vynikajícího průvodce, který nám s humorem a názornými ukázkami vysvětlil a popsal těžkou práci v dolech. V muzeu záchranářské techniky byly k vidění dýchací přístroje od nejmodernějších až po ty z roku 1889.

Po dobrém obědě v hornické restauraci Barborka jsme se vypravili poznávat MORAVSKOU OSTRAVU. Její nejstarší část. Za krásného počasí jsme postupovali od Nové radnice k bývalé hvězdárně, přes „Malý park“, kolem Katedrály božského spasitele, která je druhá největší v republice, až k výstavišti Černá louka. Odborný výklad průvodce nám osvětlil mnoho otazníků, neznámých věcí, zajímavých staveb a historických údajů o Ostravě.

Poslední prohlídka byla ve světě miniatur MINIUNI a po večeři ve stylové restauraci ZÁBŘEŽSKÉHO ZÁMKU jsme odjížděli domů naplněni nejen jídlem, ale také spoustou nových dojmů a zážitků.

Sjezd se z organizačních důvodů nekoná.

V pátek 9. ledna 2015 se uskutečnila Valná hromada spolku SAKUMPIKUM. Zhodnotili jsme práci za uplynulý rok a projednali plán akcí na rok 2015. Prodiskutovali jsme mimo jiné tradiční akce jako Slet čarodějnic a Rozsvěcování vánočního stromku. Obě akce se budou v tomto roce konat již po osmé. Na letošní rok jsme naplánovali také nové aktivity. Snad vše vyjde a plány se uskuteční.

Veškerá činnost členů pro sdružení je pouze o jejich nadšení. Často dokonce přispívají na akce ze svých vlastních zdrojů (pečení, doprava atd.) Proto zakoupilo sdružení jako odměnu pro své členy permanentky na divadelní představení do Zubří a do Nového Jičína.